Magda Valčíková

Magda Valčíková představuje pevné malířské zázemí Ateliéru Valčík. Od poloviny devadesátých let do současnosti nikdy nepřekročila médium malby. Malířský svět Magdy Valčíkové je možno poskládat z olejomaleb krajin, zátiší a kytic a dnes už není vůbec podstatné, zda přitom sehrálo úlohu otcovo školení, nebo její přirozené směrování a náklonnost. To, že Magda Valčíková dosud nepřekročila médium malby, však neznamená, že jejím malířským světem je území čisté malby, tedy nepředmětné prostředí ploch a barev bez objemů a prostorů. Tomu protiřečí hned její zájem o tradiční malířské žánry. V krajinomalbách, kyticích a zátiších se obvykle setkáváme s přírodními, nalezenými i uměle vytvořenými předměty. Jejich podoby sice mohou být velmi rozmanité a způsob jejich zpřítomnění může balancovat od velmi všeobecného náznaku až po konkrétní koláže a asambláže. I když Magda Valčíková svoje zátiší stylizuje a její krajiny jsou někdy konkrétní, jindy zevšeobecněné moravské lokality, ba někdy i krajinami denního snění, nikdy neopouští svět věcí. Naopak svět věcí je to, co ji zajímá nejvíce. Živé bytosti, lidi nebo pohybující se živočichy v jejích malbách vidíme jen zřídka. Živým světem je tak výlučně příroda, stromy, pole, louky. V zátiších se setkáme i se světem živočišným, ale ten je buď umrtvený na minimum v podobách sedících či spících koček, anebo znehybněný definitivně jako například raci na stolech. Totéž se týká květů ve vázách, které ještě žijí, ale už jsou vytrženy ze svého přirozeného okolí. Tento charakteristický tichý svět může vést k hypotéze, že Magda Valčíková je vlastně malířkou zátiší, umrtvené přírody. Navzdory tomu, že tato hypotéza je skutečně lákavá, není zcela výstižná. Nejvíce jí odporují krajinomalby. I kdybychom přistoupili na možnost, že i tu je příroda vlastně ideální, vysněnou a zevšeobecněnou krajinou, přece jen se tu objeví i případy, kdy i názvy obrazů evokují konkrétní lokality. Někdy přímo, jindy přes obrazy jiných autorů, ale to nevylučuje, že jde i o konkrétní krajiny. V nich se dostává do protikladu příroda, reprezentovaná živly a především vegetací, a civilizace, zastoupená různými podobami lidských obydlí. Až tento protiklad přírodního a civilizačního je základní stavební jednotkou obrazů Magdy Valčíkové, která odporuje intencím čisté malby.

V malířském jazyce to znamená, že jejími obrazy proniká napětí mezi tvarem geometrickým a organickým. Se zmíněnými intencemi je v rozporu i zájem Magdy Valčíkové o obrazové objemy a prostory, na jehož základě bychom mohli tvrdit, že její obrazy jsou jak plastické, tak i architektonické. I když lidská obydlí jsou především geometricky plošná a vegetace se vyznačuje růstovým principem, oba tyto protikladné způsoby utváření tvaru se rovnocenně podílejí na výstavbě plastických a prostorových dimenzí obrazů. Malby Magdy Valčíkové vybudované z plastických tvarů mají vždy iluzivně naznačenou hloubku. Ta však není v područí jen geometrické nebo empirické barevné či vzdušné perspektivy. Naopak prostřednictvím náznaků porušování obou postupů pomocí obrácené či významové perspektivy se do světa obrazů Magdy Valčíkové dostávají fragmenty naivního malířství, které se stalo jedním ze zdrojů neustálé inspirace. Když se však necháme oslovit malířským rukopisem, potom přece jen pozvolna přecházíme ze světa konkrétních věcí a podob do světa čisté malby, do světa drobných, dělených barevných skvrn, definujících svět živé přírody, a do prostředí splývavých ploch označujícího živly a obydlí. Pevným malířským zázemím Magdy Valčíkové je právě tento dialog vrstev čisté a hybridní malby. Zdá se, že tento dialog zaručuje permanentní překvapení v neustálých návratech k tématům a žánrům tradiční malby.

Doc. PhDr. Marian Zervan, PhD.(1952) je teoretikem a estetikem umění a současné architektury. Je autorem knih o sakrální ikonografii, jakož i kurátorem výstav o současné slovenské architektuře doma i v zahraničí, ke kterým napsal do katalogů rozsáhlé studie. Působil jako docent na Fakultě architektury STU v Bratislavě a v současnosti rovněž ve funkci docenta na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě.